Random #36

Men Inspiration

PARIS pt.1

Před několika dny jsem byla na návštěvě Paříže s mou kamarádkou mademoiselle Simčou. Moc dlouho jsme to neplánovaly, ve Francii jsme byly několikrát, ale je trochu ostuda, že v Paříži ani jednou. Takže jsme prostě zabookovaly zájezd a jely. A jelikož máme v Paříži i kamarády, plácly jsme dvě mouchy jednou ranou. Nebudu vám tady psát o všech památkách, co znáte z vyprávění nebo vlastních zkušeností. Každý o tom už jistě slyšel dost. Spíš bych se chtěla podělit o dojmy z Paříže jako takové. Nevím, jak to bylo u těch z vás, kdo už v Paříži byl, ale jako první facka do tváře pro mě byla vůně. Nejenom ulice a parky voněly kvetoucími rostlinami a kytkami, ale i lidé. Když jsem to vyprávěla doma, máma mi odvětila 'Co se divíš, vždyť Francie je země parfémů.' A má pravdu. Jen jsem nečekala, že by tomu opravdu tak bylo. Dalším pro mě milým překvápkem byly cukrárny a kavárny s bagetami na každém rohu. My tak hezky vypadající dezerty v Česku prostě nemáme. Co může pro některé být šokem jsou rozdíly v jednotlivých sociálních vrstvách. Když jdete kdekoliv v centru po ulici, narazíte častokrát i na celé rodiny, které žijí na ulici včetně dětí a štěňat. Děti nemají boty, jsou ušmudlané, ale zvláštností je, že tyto lidi potkáte například s telefonem nebo notebookem a nabíječkou v ruce. V zákoutích můžete dokonce narazit na bezdomovce spící ve stanech. To nebyl moc hezký pohled. Krom klasické pařížské dopravy metrem si zde můžete zapůjčit kolo, kde první půlhodinu jízdy máte zdarma. Není to tak běžné a oblíbené jako například v Holandsku, ale kdo chce udělat něco pro životní prostředí a pro své tělo, jistě se rád projede. Další pozitivní dávkou pro mě byla pouliční móda. Možná to bude znít jako klišé, ale pařížané mají opravdu šmrnc. Co jsem postřehla, docela kladou důraz na moderní a vkusné tenisky, takže jsem si na ulicích málem ukroutila hlavu. Musím říct, že jsem se nesetkala ani s jedním nabručeným člověkem - lidé jsou zde charismatičtí a úsměvaví. A rovněž jsem se nesetkala s francouzem, který by mě odbyl, že anglicky se se mnou bavit nebude. Naopak byli velmi ochotní. Co mě trošku mrzí je to, že jsme si nestihly dát v některé z restaurací šneky. Trochu jsme na to pozapomněly. Tak snad příště. Další příspěvek bude Paříž část 2, který bude víc o tom, co jsme se Simčou všechno v Paříži prožily.

Vaše Tereza

všechny fotky jsou pořízeny iPhonem 4s