"Na tu pláň si přesně vzpomínám i teď, po víc než osmnácti letech. Hory, ze kterých několikadenní deštík smyl prach léta, svítily hlubokou, svěží zelení. Říjnový vítr kýval sem a tam pampovou trávou, a na modré obloze visel přímo v zenitu jako přimrzlý dlouhý úzký mrak. Nebe bylo vysoké, až oči bolely. Vítr foukal přes pláň, zlehounka čechral Naočiny vlasy a ztrácel se v nedalekém smíšeném lese. Listí na vrcholcích stromů šumělo a odněkud z dálky se ozýval pes. Jeho lehce zastřený hlas jako by přicházel z jiného světa. Dál nebylo slyšet nic. Nezaslechli jsme už ani hlásek. A nepotkali ani živáčka. Jen dva červení ptáci vylétli, asi něčím poplašení, z pláně, a schovali se do lesa. A jak jsme tak šli, vyprávěla mi Naoko o studni." Z knihy Norské dřevo od Haruki Murakamiho
------------------------------------------------------------
Podzim. Říjen. Mlha a vlhko. Období, kdy jsou lesy nejkrásnější, chlubí se barvami a zahaluje je temná mlha. K podzimu patří také knihy, alespoň pro mě. Je to ideální období pro čtení. A já podzim trávím právě s Norským dřevem od Haruki Murakamiho a novým Harry Potterem.
// rain coat - Rains (Queens.cz) // sneakers - Reebok (Queens.cz) // kulich - Carhartt (Queens.cz) // kalhoty - H&M //
Fotky: Josef Kolenčík
Žádné komentáře
Okomentovat